Čas někdy neuvěřitelně rychle utíká. Sotva se narodíte, už skoro umíte mluvit a chodit, najednou sedíte v lavici v první třídě a ještě jste nestihli odložit kačera a už se taháte za ruku se sousedovic Karlíkem. Copánky se změní v dredy, objeví se první tetování, první milování, první maturita, první vysoká, první manžel, první dítě,.. a najednou zjistíte, že ten život nějak rychle utekl.. Co naplat, časový spínač jsme sice už dávno vymysleli, ale ještě jsme nepřišli na to, jak ho zastavit. Asi to tak má být a jsem tomu ráda. A proč to celé vlastně píšu? Začínají se mi vdávat spolužačky, mají své první a druhé i třetí dítě, staví domy a plánují budoucnost.. Tak ať vám ta společná budoucnost vyjde, Luci :)
Žádné komentáře:
Okomentovat