Všichni ji známe. Zhlíží na nás z výšky 1323 m.n.m. a v zimním období se její červený vrchol tyčí nad zasněženým údolím Ostravice, kde jsme také započali výstup. Počasí pohádkové, lidí moc ne, zima ano, větru až moc. Pomalu jsme stoupali po červené značce, která se kroutila a nabízela výhledy na okolní Smrk, Ondřejník a Frýdlant a ještě na inverzní mlhu v dálce nad Ostravou. Z vrcholu se výhled ještě více otevřel, bylo vidět polské i slovenské hory, Šanci a schovávající se slunce do mraků, takových, co nesou sníh a studený vítr. Zpátky dolů jsme utíkali, ledové krystalky v obličeji docela pálily, vítr je zvedal v divokém tanci nad zem a šlehal s nimi do nás. Chvílemi jsem necítíla konečky prstů, když jsem tahala foťák z brašny. Ale kdo by odolal??? Doma jsem se pak rozehřívala v horké sprše a zaspala vše v teplé posteli. Báječné, že?
výhled na Smrk, Kněhyni a Radhošť
vrchol Lysé Hory
Dostáváme se do míst, kde to pěkně fičí
2 komentáře:
Moc pěkný fotky, ale v tý zimě by se mi teda nikam jezdit nechtělo :)
Díky. Tak to mě se teda moc chtělo :) Bylo tam nádherně a já občas potřebuju trochu etrému :D
Okomentovat