Počet zobrazení stránky

30. 12. 2010

7. týden od narození dítěte

Z knížky Prevítem snadno a rychle (SIMON BRETT).
Den 38
Tak trochu jsem si pohrával s myšlenkou, že bych se teď někdy mohl vytasit s prvním úsměvem. Málem jsem dneska ráno ujel a po krmení omylem vypustil malý úsměv. Jentaktak se mi na poslední chvíli povedlo převést to na říhnutí.
Den 43
Už se zase pohroužila do té knihy a vyčetla tam, že někdy mězi měsícem a šesti nedělemi by dítě mělo vyprodukovat první úsměv. Teď jsou oba celí zelení, že jsem to ještě neudělal. Potíž je v tom, že ta jejich starost je fakt k popukání a mám co dělat, aby mi necukalo v koutcích.
Den 48
Počkal jsem si hezky na večer, když se On vrátil z kanclu. Náladu měl mizernou. Teprve předešlého večera si pořádně uvědomil, jak jim můj příchod změní společenský život. Když mě Ona ukládala do postýlky, byla tak trochu ubrečená, a v tu chvíli jsem pojal rozhodnutí že ji maličko povzbudím. No nejdřív jí to ne a ne dojít. Myslela si, že mám větříky. Usmál jsem se znovu. A nic. Abych ji to trapně dlouhé vedení trochu zkrátil, řekl jse si, že ty zkroucené rtíky ještě trochu rozhojním. Konečně jí to došlo: “ Malej se usmál!” vykřikla ze všech sil. Okamžitě se po schodech přihnal nahoru On a uslintaně mi nakoukl do postýlky. Okamžitě jsem se rozječel. Ten si totiž bude muset první úsměv teprve zasloužit!

13. 12. 2010

(Vá)noční nálada

Spěcháte domů z práce nebo ze školy. Fouká studený vítr, který žene ledové krystalky do tváře a pod krátké tričko pod kabátem. Pouliční lampy vrhají opilé oranžové stíny, tak typické pro dlouhé zimní noci. Je to jako špatně rožnuté slunko, které nehřeje. Mám špatnou náladu, protože mi je zima. A pak.. Stačil jen okamžik a já zůstala stát uprostřed chodníku a koukala s přivřenýma očima do korun stromů. Vždycky mě ta lampa a stíny vrhané větvemi fascinovaly. Každé roční období je na nich vidět a připomínají, jak rychle čas letí. Sotva se dívám na prázdné, zakroucené větvě komíhající se větrem, už na nich raší malé, zelené a čerstvé lístky, které znenadání zakrývají výhled na nebe i lampy. A sotva si zvyknete na vůni čerstvých listí a květů, už hledáte příjemný stín v horkém letním dnu. Fascinování barevností a sychravostí podzimu  větříme chladné zimní večery, které k nám přiletí na havraních křídlech a přinesou nám opět ty dlouhé a inspirativní tmavé večery, při kterých tak toužebně očekáváme příchod jara.

 

IMG_6853         IMG_6858

IMG_6844

 

IMG_6846

 

IMG_6848

5. 12. 2010

Královna beskydských hor–Lysá Hora

Všichni ji známe. Zhlíží na nás z výšky 1323 m.n.m. a v zimním období se její červený vrchol tyčí nad zasněženým údolím Ostravice, kde jsme také započali výstup. Počasí pohádkové, lidí moc ne, zima ano, větru až moc. Pomalu jsme stoupali po červené značce, která se kroutila a nabízela výhledy na okolní Smrk, Ondřejník a Frýdlant a ještě na inverzní mlhu v dálce nad Ostravou. Z vrcholu se výhled ještě více otevřel, bylo vidět polské i slovenské hory, Šanci a schovávající se slunce do mraků, takových, co nesou sníh a studený vítr. Zpátky dolů jsme utíkali, ledové krystalky v obličeji docela pálily, vítr je zvedal v divokém tanci nad zem a šlehal s nimi do nás. Chvílemi jsem necítíla konečky prstů, když jsem tahala foťák z brašny. Ale kdo by odolal???  Doma jsem se pak rozehřívala v horké sprše a zaspala vše v teplé posteli. Báječné, že?

IMG_6794
výhled na Smrk, Kněhyni a Radhošť

IMG_6812IMG_6798-2










vrchol Lysé Hory
IMG_6810
Dostáváme se do míst, kde to pěkně fičí Veselý obličej
IMG_6814
IMG_6816
IMG_6823-2
IMG_6821
IMG_6830

IMG_6832 copy

1. 12. 2010

Mikulášský koncert ZUŠ BM

Jen pár fotek z Mikulášského koncertu konaného v Radosti pod záštitou ZUŠ BM. Fotit dětit je vždycky radost, akorát když se hýbou, tak je to náročnější Veselý obličej.  Moje neoblíbenější je ta holčička bez předních zubů.